Dalsi slunecne a parne dopoledne, ktere se tolik podoba ostatnim dopolednim, stravenym tady v Thajsku.
Obdobi destu prave vrcholi a nebe je po ranu vycistene po celonocnim tropickem vytrvalem desti. Cesta je blativa a obrostla divokymi keri, ktere kvetou vsemi barvami.
I presto, ze se vsechny me smysly plne soustredi na cestu a nohy se marne snazi vyhnout nejvetsim kaluzim, teple blaticko mi proleza mezi prsty a me sandaly, obalene mazlavou hmotou, uz davno ztratily svou barvu i tvar.
Po cele mi stekaji potucky potu a bavlnene tricko se mi lepi na zada.
Jak prochazim za hlucneho cvachtani mokrinami, kere postupne ridnou, objevuje se prede mnou bambusove molo, vystupujici par desitek centimetru nad hnedavym jezerem, porostlym travinami a lekniny. Vydavam se po mole a zaleva me pocit radosti, ze mam opet pevny povrch pod nohama. Kulate kmeny bambusu, ktere citim pres tenkou podrazku sandalu, mi prijemne masiruji chodidla pri kazdem kroku.
Uprostred traviny, par metru prede mnou, neco zasusti a najednou se vynori zablacena hlava vodniho buvola. Zira na me urcite se stejne vyjevenym vyrazem, jako ja na nej.
Molo se staci lehce doleva a pokracuje do zarostlejsi casti. Krik ptaku postupne zacina prehlusovat monotonni duty zvuk.
Zastavuju se, abych si otrela vrstvu blata z podrazek o vycnivajici kmen bambusu a pokracuju dal. Po prave strane zahlednu tradicni teakovy dum na drevenych pilirich zapustenych do vody, ke kteremu vede uzka bambusova lavka.
Hladina pod myma nohama se nahle rozviri a zjistuju, ze jezero se v tomto miste jen roji rybami.
Monotonni duty zvuk ke mne doleha stale silneji. „Pla, pla“ 1, pokrikuje kluk v oranzovem tricku a hazi hladovym rybam platek toustoveho chleba. Behem okamziku pribihaji dalsi deti, nasledovane rodici, tetickami, stryci, dedecky a babickami. Je vikend a thajske rodinky vyrazeji vzdy v plnem poctu na celodenni vylet. Pokocham se pohledem na hustou hladinu vody, z niz vykukuji hladove hlavy ryb, sapajicich se po kouscich peciva a pokracuju dal.
Bambusove molo se nahle premenuje v kruhovitou arenu, obklopujici velike jezero. Primo uprostred vody stoji patrove podium se dvema velkymi bubny Ta Phon 2. Uz chapu, odkud pochazeji tajemne dute zvuky, ktere me doprovazely po celou pochuzku po bambusovem mustku nad bazinami.
Vydavam se po arene po smeru hodinovych rucicek. Po prave strane, s vyhledem na jezero, jsou nainstalovane nizke stolky z bambusu. Skupinky Thajskych rodin zde posedavaji na zemi a hoduji nad stoly oblozenymi jidlem a pitim. Po leve strane, podel ulicky, naopak nasleduji stanky jeden za druhym, kde Thajky v tradicnich krojich nabizeji gastronomicke speciality ze vsech regionu Thajskeho kralovstvi, servirovane na listech bananovniku a pletenych slamenych podnosech.
Uvedomuju si, ze bude velmi tezke odolat vsem vystavovanym lahudkam a predevsim misicim se vunim chili, lemongrass, cerstve nakrajene salotky, zazvoru, koriandru, maty, arasidu, susenych krevet a rybi omacky…
Objednavam si tedy plato tropickych kvetu v testicku, Nam Tok – osmahnute kousky veproveho masa s mixem koreni, Miang Kham – tradicni aperitiv ze susenych mini-krevet a dalsich ingredienci, zabalenych do listu cha plu, doprovazene sticky rice, pecene banany v kokosove omacce a Sarim – muj oblibeny, barevny tradicni dezert ze zelenych tenkych nudli, podobajicich se zizalam, ve slazenem kokosovem mlece, servirovane v ledove tristi…
Usedam na zem k jednomu z volnych stolku, pochutnavam si na lahodnych a barevnych lahudkach, zapijim ledovym cajem z lemongrass a sleduju predstaveni s poetickym nazvem Kraithong & Chalawan. Uprostred jezera, za doprovodu bubnu, tanci po hladine skupinka jemnych a vyrazne namalovanych thajskych tanecnic s papirovymi paraplicky, jimz se dvori potetovani bojovnici s macetami kolem pasu, odeni pouze do pul tela. Cele predstaveni se odehrava v nadhernem dekoru uprostred jezera. Princezny priplouvaji na drevenych barkach a vyloduji se na podium, ponorene zhruba deset centimetru pod hladinu vody. Cele jezero je posyte kvetoucimi ruzovymi a bilymi lekniny a kvety orchideji.
Rytmus bubnu se stupnuje, bojovnici tasi savle a poskakuji v kruhu za bojoveho kriku. Princezny sleduji zapas ze svych barek. Bubnovani se pozvolna uklidnuje, porazeni bojovnici odplouvaji po jezere do ustrani a nejudatnejsimu princi se dostava odmeny v podobe slastnych zpevu a magickych tancu okouzlenych princezen.
Pointa celeho pribehu, zobrazujici bezpochyby cast Thajske mytologie, mi bohuzel unikla, nicmene ma duse i telo pocituji naproste blaho pri udobavani zbyvajiciho platku bananu, marinovaneho v kokosovem mlece, ze spejle.
______
1 „Ryba“ v thajstine
2 Tradicni thajsky buben sudoviteho tvaru